Odkud se to všechno plýtvání bere?

14. 3. 2019

Jak je možné, že se až ⅓ veškerého jídla vyhodí? Příčin je hned několik. Na vině jsou účastníci výrobního a zemědělského procesu, distribuce, samotní prodejci, ale především my - spotřebitelé. Práve domácnosti mají na plýtvání potravinami největší podíl, který je podle některých zdrojů až 50 % z celkového objemu. Pojdmě se na to podívat krok po kroku.

 

Produkce

Plodiny jako ovoce či zelenina se častou nedostanou za hranice farmy, protože zkrátka nemají ten správný tvar, velikost nebo hmotnost. Vládní orgány a Evropská unie vytvořily řadu předpisů, které neumožňují "křivé potraviny" prodávat, a tak se buď to zaorají nebo dají zvířatům. Výkupní ceny jsou však velmi nízké a kolikrát se zemědělcům ani nevyplatí úrodu sklízet. 

Dalším problémem je plnění závazků zemědělce vůči prodejci (např. supermarket). Zemědělci mnohdy vysadí více plodin než je třeba, jen aby měli jistotu, že budou schopni dodat předem smluvené množství. Nechtějí totiž riskovat penále za nesplnění závazků a ztrátu důvěry. A když je úroda dobrá, tak se přebytečné plodiny zkrátka neprodají.

Distribuce

Při transportu potravin hraje velmi důležitou roli načasování. Náklady na energii a balení při skladování potravin jsou vysoké. Každé zpoždění tak může způsobit přeplnění skladů, což znamená, že potravin s nejkratším datem spotřeby musí být zlikvidovány. Další problém nastává v případě,  kdy výrobce uskladňuje zboží jen proto, aby vyhověl prodejci na poslední chvíli. Když se zboží neodebere včas anebo se odebere jen jeho část, tak se potraviny s krátkou dobou trvanlivosti můžou velmi rychle zkazit. 

 

Během samotné přepravy musí být potraviny dobře zabaleny a upevněny, aby nedocházelo k fyzickému poškození a musí být dodržena správná teplota. Pokud není odběratel spokojený s dodaným zboží, tak může celý náklad skončit v kontejneru.

 

Prodej

Do ledna roku 2018 jste se mohli stát svědky toho, kdy supermarkety večer vyhazují velké množství pečiva, ovoce a zeleniny do kontejneru, protože špatně odhadly poptávku nebo se jim zboží zkrátka napodařilo prodat. To už ale neplatí, a každá prodejna větší než 400 m2 musí takové potraviny darovat potravinovým bankám. 

K plýtvání tedy dochází předveším u menších obchodníků, kteří chtějí mít zboží pro zákazníka vždy k dispozici. A to, co se neprodá, mnohdy hold musí do koše. Jedná se především o pekárny, kavárny a obchody nabízející čerstvé zboží. Problémům čelí také restaurace nabízející obědová meníčka, která se dělají ve velkém objemu a těžko se tak odhaduje, kolik jídla připravit. 

 

Spotřebitelé

Největší díl viny padá na nás spotřebitele, neboť my plýtváme nejvíce. A důvodů je hned několik. Lidé dopředu neplánují své nákupy, jednají spontánně a nakupjí víc jídla, než potřebují. Nikdo nechce mít doma prázdnou lednici, ale málo kdo ví, co v ní ve skutečnosti má. Potraviny chceme mít vždy dostupné, a tak nakupujeme víc a víc a přitom zapomínáme, co už doma máme. Při vaření dochází k navaření více porcí, které se nesní a skončí v koši. Situace je ještě horší na oslavách, kde hostitel nechce riskovat nedostatek jídla. Každý tuhle situaci známe moc dobře. 

 
 
 
 
 




Zdroj:
http://www.imeche.org/docs/default-source/reports/Global_Food_Report.pdf?sfvrsn=0
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c9/The_Big_Food_Wasters.png
http://ecodyger.com/the-4-sources-of-food-waste/
https://zachranjidlo.cz/kde-se-plytva/

We inform you that this site uses cookies to guarantee a high functionality of the webpage and to collect statistic data regarding web attendance. More information