Potravinový odpad

18. 1. 2019

Když se řekne znečišťování životního prostředí nebo globální oteplování, tak si lidé automaticky spojují  tyto jevy s průmyslovou výrobou, auty, ropnými skvrnami a různými chemikáliemi. Málo kdo se ale zamyslí nad tím, jaké jsou následky plýtvání jídlem. Celosvětové se jedná o stále rostoucí problém, kdy až 33 % všech vyprodukovaných potravin nekončí na talíři, ale v koši. Představte si, že si koupíte tři tašky vašich oblíbených potravin a nápojů, ale než dojdete domů, tak jednu tašku hodíte do popelnice. Zní to nelogicky, ale přesně toto se děje každý den.

 

Co všechno obnáší produkce jídla:

  • půda
  • voda
  • ropa
  • lidská práce
  • energie na přepravu a chlazení
  • balení
  • čas

 

Všechny výše zmíněné prvky jsou nedílnou součástí řetězce při produkci potravin, od polí až po regál nebo mrazák v supermarketu. Pokud jídlo nedoputuje k zákazníkovi, tak je celý proces zbytečný a surovinami je plýtváno. Pro představu si vezměme produkci obyčejného jablka. Vše začíná stromem, který roste ze země, potřebuje vodu a další živiny, a také je chemicky chráněn před škůdci. Jablko musí někdo “utrhnout” a přemístit do skladu potravin. Tyto procesy jsou dnes vykonávány průmyslovými stroji, které jsou poháněny naftou nebo elektřinou a  musí být někým obsluhovány (lidská práce). Ve skladu a během přepravy (nafta) musí být jablka udržena v chladu (elektřina), a musí být určitým způsobem zabalena. Na konci této cesty musí jablka někdo vybalit a umístit do regálu. Pokud se jablko neprodá ve správný čas, tak se začne kazit, vyhodí se a celá produkce je zbytečná. Vy teď už víte, že se v takovém případě neplýtvá jenom jablkem, ale je toho mnohem mnohem víc.

 

Při rozkladu jídla dochází k uvolňování methanu, což je velmi agresivní skledníkový plyn, kteří zapříčiňuje změny klimatu. Pokud by veškeré jídlo, kterým je na světě plýtváno, reprezentovalo stát, tak by to byl po Číně a USA třetí největší zdroj skleníkových plynů na světě. (zdroj: https://www.climatecentral.org)

 

 

ČÍSLA

  • 33 % veškerého světového jídla končí v koši
  • 3 miliony lidí by bylo nasyceno těmito potravinami
  • 100 kg potravin vyplýtvá za rok průměrný Evropan
  • 16 kg mořských živočichů nechtěně zahyne, při lovu 1 kg ryb
  • 15 000 litrů vody je potřeba na výrobu 1 kg hovězího masa (většina je potřeba na vypěstování krmiva)
  • 24 000 litrů vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády (produkce a transport)
  • 20 000 Kč v průměru stojí plýtvání potravinami 1 rodinu ve Velké Británii za rok

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj:

"Home | Food and Agriculture Organization of the United Nations." http://www.fao.org/home/en/. Accessed 21 Jan. 2019.
"Home | Food and Agriculture Organization of the United Nations." http://www.fao.org/home/en/. Accessed 21 Jan. 2019.
"Home | Food and Agriculture Organization of the United Nations." http://www.fao.org/home/en/. Accessed 21 Jan. 2019.
Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal
"The water footprint of food - Water Footprint Network." http://waterfootprint.org/media/downloads/Hoekstra-2008-WaterfootprintFood.pdf. Accessed 21 Jan. 2019.
"Love Food Hate Waste." https://www.lovefoodhatewaste.com/. Accessed 21 Jan. 2019.

We inform you that this site uses cookies to guarantee a high functionality of the webpage and to collect statistic data regarding web attendance. More information